Historie našeho sboru
28. září 1935 se konala v sále na Severní točně ustavující valná hromada sboru dobrovolných hasičů Bedřichov. Předsedou přípravného výboru byl bratr Antonín Halík, který přednesl svým bratrům myšlenku "proč" založit hasičský sbor na Bedřichově. V dobách převratových byla obec Bedřichov ovládána pouze obyvatelstvem německé národnosti a česká menšina jen živořila.
V několika letech nastal pro český národ obrat k lepšímu. Český živel se vzmáhal a dosáhl dosti příznivé převahy. Vzrůstem českého obyvatelstva se u něho jevila snaha být prospěšným všem i na poli humánním. Český občan trpce nesl, že v této obci je jen německý hasičský sbor, který měl sice za úkol všeobecnou prospěšnost, ale jeho úkolem bylo mít vliv na občany německé národnosti. Český občan se z počátku snažil uplatnit u německého sboru v Bedřichově, domáhal se toho, aby byl za člena přijat, ovšem za předpokladu, že bude státní jazyk i český občan respektován. Byl však odmítnut. A právě to dalo podnět k myšlence založit Český hasičský sbor v Bedřichově.
Tímto dnem je založen SDH Bedřichov, který přijímá stanovy Hasičské jednoty a stává se součástí Havlíčkobrodské župy. Starostou byl zvolen bratr Karel Dršata, členským příspěvkem byla schválena jedna koruna měsíčně. Přítomný starosta obce Bedřichov Václav Gregor byl touto myšlenkou potěšen a oznámil přítomným, že obec věnuje hasičům částku 1000 korun.
V roce 1937 byla zakoupena první nová autostříkačka. Z důvodu výstavby hasičské zbrojnice byla svolána mimořádná valná hromada. Budova byla postavena stavební firmou Janko za necelých 50 000 korun. Na počátku druhé světové války byla budova k dispozici při mobilizaci. V průběhu války nastal útlum v činnosti dobrovolného hasičstva. Němci stále usilovali o zrušení sboru, ale díky bratru veliteli Plchovi, který dokázal sbor uhájit, byl sbor nedotčen a zachován. Mezi mnoha umučenými v koncentračních táborech byl i bratr Pravda. Po válce sbor znovu ožívá a zapojuje se do dění v padesátých letech. 15.12.1953 vzniká první družstvo žáků pod vedením Adolfa Jiráka, který se mládeži věnoval až do konce svého života. Družstvo žáků dosahuje úspěchů na nejvyšších postech a stává se nejlepším družstvem v jihlavském kraji.
Činnost sboru byla velice aktivní. Prováděla se školení i výcvik požární jednotky. Ta mnohokrát zasahovala při požárech, ale i při množství námětových cvičení. Členové prováděli preventivní hlídky a mladými požárníky byly drženy žňové hlídky. Muži, ženy i družstva žáků se účastnili soutěží v celém kraji. Společenský a kulturní život na Bedřichově byl velice pestrý. Hasiči pořádali plesy, zábavy, zájezdy, výlety a různé oslavy, především k MDŽ. Za pomoci MěNV byly dodělány opravy ve zbrojnici, když v roce 1967 zde byla zavedena voda a plyn. I nadále pracují mladí požárníci pod vedením Marie Schwarzové. V roce 1970 měl sbor 63 členů, z toho 13 žen a 9 mladých požárníků, kteří svou činností vzorně reprezentují bedřichovské hasiče. V roce 1973 pod vedením Evy Schlingsbierové se mladí požárníci zapojili do celostátní hry Plamen, kde dosahují opět na nejvyšší příčky. Toto období až do roku 1976 hodnotíme jako nejúspěšnější. Skvělé výsledky dosahovali všechny věkové kategorie.
V roce 1976 dochází k rozpadu kroužku mladých požárníků. Obnovit kroužek se podařilo až v roce 1985. O jeho činnosti však nebyly nalezeny žádné záznamy.
V roce 2000 přichází do sboru nová členka, odchovanka hasičů v Dolní Cerekvi, Andrea Dopitová, která na radu Oldřicha Kotouna znovu zakládá za pomoci velitele sboru Jiřího Bláhy dvě družstva mladých hasičů, která se i dnes zapojují do celostátní hry Plamen a účastní se kol okresní a krajské ligy.
Velkým přínosem pro SDH Bedřichov byl příchod nového člena Marka Zemína, který se stává také vedoucím mládeže a v roce 2003 starostou SDH Bedřichov. Jeho zásluhou je obnovena technika ve zbrojnici a chod činnosti sboru.
Informace za použití materiálů z kronik zpracovali
Andrea Dopitová a Marek Zemín
Stav zbrojnice v roce 2007